Zvon svobody je celobronzový zvon umístěný ve Filadelfii ve státě Pensylvánie, kam dorazil 1. září 1752. Pro Američany je tento zvon jedním z největších symbolů, ne-li "symbolem", americké revoluce a boje za nezávislost proti Britům.
Tento zvon, který možná není tak známý těm, kdo se nezajímají o americkou historii, má obrovský symbolický význam, neboť 4. července 1776 jeho zvonění shromáždilo občany Filadelfie ke čtení Deklarace nezávislosti. Předtím se rozezněl při ohlášení zahájení prvního kontinentálního kongresu v roce 1774 a po bitvě u Lexingtonu a Concordu v roce 1775.
Symbolické bylo také to, že naposledy zazněl na pohřbu generála George Washigtona, prvního prezidenta Spojených států a velitele amerických sil během revoluce.
Di Tony the Misfit on Flickr - [1], CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11201
Zvon svobody je celobronzový zvon umístěný ve Filadelfii ve státě Pensylvánie, kam dorazil 1. září 1752. Pro Američany je tento zvon jedním z největších symbolů, ne-li "symbolem", americké revoluce a boje za nezávislost proti Britům. Tento zvon, který možná není tak známý těm, kdo se nezajímají o americkou historii, má obrovský symbolický význam, neboť 4. července 1776 jeho zvonění shromáždilo občany Filadelfie ke čtení Deklarace nezávislosti. Předtím se rozezněl při ohlášení zahájení prvního kontinentálního kongresu v roce 1774 a po bitvě u Lexingtonu a Concordu v roce 1775.
Zvon svobody, byl odlit v roce 1752 v Londýně v anglické slévárně Whitechapel Bell Foundry. Jeho původní název zněl Pennsylvánský zvon provinčního shromáždění, ale svůj současný název dostal od abolicionistů, kteří jej považovali za symbol boje za svobodu.
Jeho hmotnost je víceméně 950 kg s klapkou o hmotnosti asi 20 kg. Kdysi byl instalován ve věži Independence Hall, jedné z 20 amerických památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 1876, u příležitosti stého výročí nezávislosti, ustoupil zvonu Centennial Bell. Dnes je zvon se svou slavnou trhlinou vystaven podél ulice uvnitř Liberty Bell Center.
Kromě toho, že zvonil při čtení Deklarace nezávislosti v roce 1776, zvonil také v roce 1774 při příležitosti prvního kontinentálního kongresu, který byl mezníkem v historii Spojených států. Při této příležitosti museli zástupci 12 z původních 13 kolonií (Georgie nevyslala svého mluvčího) projednat, jaké kroky podniknout v reakci na Intolerable Acts nařízený britským parlamentem.
Zvon svobody se v průběhu let několikrát vydal na cestu po Spojených státech. Jedna z nejznámějších cest se uskutečnila v roce 1915, kdy zvon navštívil výstavu v San Francisku na oslavu otevření Panamského průplavu.
Zvon je také známý svou prasklinou. Prasklina se vytvořila již při jeho prvním použití a v době, kdy se dostal do Nového světa, byla již velmi viditelná. Proto musel být odlit a vyroben od základu: Zvon svobody vyrobili dva američtí kováři, John Pass a John Stow.